top of page

Revoluce lásky: jaká je její budoucnost v digitálním věku?

Láska. Jak bude v tomto století vlastně vypadat? Zažijeme renesanci romantiků, nebo budeme stát pod třešní na První máj s telefonem v ruce a posílat si líbací smajlíky přes chat? Ztrácíme se, jak píše Erich Fromm, v novodobé pseudolásce nebo směřujeme k seznamovacímu sci-fi, které nám samo najde ty nejdokonalejší protějšky? Dost už otázek, na svátek zamilovaných se podíváme, jak bude vypadat budoucnost reálné, digitální i virtuální lásky.


Láska se do jedniček a nul překlopila daleko dříve, než se masově rozmohl internet, a už od počátku sebou nesla nejen úspěšné vztahy nebo zlomená srdce, ale i řadu bizarních historek (s kterými se lidé rádi chlubí třeba na Redditu). Už v 60. letech totiž v USA vznikaly vůbec první seznamky, které “párovaly” lidi pomocí počítače. Na výpočetní dohazovačky si ale lidé poměrně dlouho zvykali a často byli (a možná ještě trochu jsou) ti, kdo je využívali, označováni za asociální podivíny, kteří mají problém najít si vztah běžným způsobem. A tak se soudobý tisk snažil vyvracet negativní zkušenosti a bořit stereotypy, a tím vlastně během dlouhých 40 let solidně připravil půdu pro budoucnost seznamování.


Co bylo dříve tabu se dnes přehouplo na druhý nejčastější způsob, jak se lidé v západním světě seznamují. První příčku přitom stále drží seznámení přes kamarády. Láska z chatovacích místností nebo online služeb se stala novou tajemnou romantickou vizí navazování vztahů 21. století, která zažila v prvních letech tisíciletí boom a začala pronikat i do popkultury. Už v roce 1998 se například ve filmu Láska přes internet Tom Hanks zamiluje do Meg Ryan, protože se seznámili přes anonymní online chat. Seznamky se také staly předzvěstí sociálních sítí. Už v roce 2002 u nás odstartovala legendární platforma Libimseti.cz, která ve svém největším rozkvětu lákala dokonce 270 tisíc unikátních uživatelů denně a nabízela tehdy v podstatě stejné služby, jako dnes například Facebook.


Proč se tedy online platformy staly tak oblíbeným nástrojem seznamování? A jak moc je seznamování v digitálním světě odlišné od toho reálného?




Láska na první swajpnutí

Můžeme se sice seznamovat za všemožných okolností, při využití seznamky (online i offline) ale dáváme tomuto aktu jasná pravidla a do určité míry unifikujeme způsob prvního kontaktu. Už si jednoduše nemusíme lámat hlavu nad tím, jak oslovit atraktivní cíl na veřejnosti a nevyznít u toho hloupě. To všechno za vás obstará jeden dotyk palce. A těchhle dotyků probíhají například jen v aplikaci Tinder miliardy denně u více než 50 milionů uživatelů po celém světě (2018).


“V rámci seznamek vidíme posun ke gamifikaci seznamovacího procesu a zrychlování seznamování, to je trend, který podpořil hlavně Tinder. Seznamky se také zbavují stigma, lidé je čím dál častěji považují za normální způsob seznámení a páry se za seznámení přes appku nestydí.” - Markéta Šetinová, psychoterapeutka a socioložka zaměřující se na seznamování a partnerské vztahy

Lásce na první pohled jsme blíž než kdy dřív, protože se o našich budoucích protějšcích v online světě rozhodujeme v řádu sekund. Podle studie z Oxfordského internetového institutu výzkumníků Rachel Dinh a dalších jsou jedny z nejvíce rozhodujících faktorů to, jestli potenciální partner kouří nebo pije alkohol. Na druhou stranu klesá důležitost příjmů a dosaženého vzdělání. Většinou přitom první krok dělají muži, ženy jsou zato vybíravější, jak potvrdila mimo jiné i interní socioložka Tinderu Jessica Carbino. Zmíněné výzkumnice zkoumaly 10 let uživatelských dat na seznamce eHarmony a došli tak k překvapivému závěru, že se tento rozdíl mezi pohlavími s časem prohlubuje.


Psycholog Tomas Chamorro Premuzic z University College London pojmenovává v souvislosti s partnerskou přitažlivostí tzv. tinder efekt, který souhrnně popisuje nastupující model seznamování. Upozorňuje, že užívání aplikace se stává zábavnější než následné skutečné randění, a že se z randění stává jen marketingový nástroj. To také souvisí s tím, že se lidé často snaží vylepšit svou digitální personu, která se může přestat shodovat s jejich reálným já. “Výzkumy ukazují, že na seznamkách se všichni snaží vypadat o trochu lépe než ve skutečnosti - ženy si například mírně snižují věk, muži si přidávají výšku. Pokud nám jde ale o vztah, upravování reality je většinou krátkozraké, skoro vždy se na to přijde a bývá to zdroj konfliktů. V prvních fázích seznamování je určitě důležité snažit se být nejlepší verzí sama sebe, ale zároveň nezapomenout na přirozenost,” komentuje Markéta Šetinová.


Uživatelé ale ne vždy hledají zrovna lásku, ostatně i Tinder vznikl původně na univerzitě jako seznamka pro vztahy na jednu noc, spojená s tzv. „hook-up culture“. Část lidí využívá seznamovací služby, aby si zvýšila sebevědomí nebo jako prokrastinaci a povyražení, což podle statistiky stránky businessofapps.com uvedlo 45 % amerických studentů. 70 % z dotazovaných vypovědělo, že se nikdy nesejde v reálném životě se svými shodami z Tinderů.





O lásce už nešeptá tichý mech, ale sesbíraná data

Jestli vám jdou seznamovací aplikace proti srsti, není všem dnům konec. Nové tisíciletí přináší i pro vás další možnosti. Pokud nejste spokojeni s tím, co vám život nadělil v realitě, můžete se uchýlit do té virtuální. V ní se můžete stát v podstatě kýmkoliv nebo čímkoliv chcete a vytvářet vztahy mezi virtuálními avatary dalších hráčů, jako například ve slavné hře Second Life (v překladu Druhý život).


Pokud máte problém vztahy navazovat, na prvním rande překonáváte knedlík v krku a divně blekotáte, je tu i pro vás řešení. Můžete se ponořit například do virtuálního světa tzv. dating games a vyzkoušet si interakci s předpřipravenou postavou v počítačové hře. Jednou z takových simulací je i hra Hot Date (Žhavé rande) od nezávislého vývojáře George Batchelora. Tam si můžete vyzkoušet svou balící strategii tváří v tvář Mopsovi, který Vám během minutového rande opravdu nic nedaruje.


Další alternativou k nalezení toho nejlepšího partnera jsou vaše vlastní data. Objevují se totiž aplikace jako například Replika, které vám s jejich pomocí vytvoří ideálního kamaráda. Napodobováním uživatele tak vymodelují jeho kopii, tedy vlastně dokonalý chatovací protějšek. Přestože bychom se mohli obávat, že se dostaneme do bodu, kdy by nám tyto technologie mohly nahradit lidský kontakt (jako například v epizodě Black Mirror, ve které si nechá žena vytvořit kopii svého zemřelého manžela), Markéta Šetinová dodává: “V současné době a blízké budoucnosti nedokáže virtuální realita mezilidské vztahy naplno nahradit. Lidská komunikace je komplexní a neodehrává se jen na vědomých úrovních - umím si představit, že zatímco k reálnému partnerovi budeme cítit přitažlivost, jeho virtuální kopie v nás podobné pocity vzbuzovat nebude.” Uf.





Budoucnost lásky?

Je láska tedy jen vyčpělý marketing, nebo zažívá rozkvět? A co všechno mění online randění ve společnosti? Podle studie The Strength of Absent Ties: Social Integration via Online Dating z roku 2017 nám online seznamky umožňují navazovat nové sociální vazby mimo naší standardní bublinu přátel a známých. Podle vědců mají navíc vztahy vzešlé ze seznamek větší šanci na budoucnost, nežli ty tradiční, což by mělo vést k stabilnějším a šťastnějším svazkům v budoucnu.


Neměli bychom ale zapomínat, že způsobů seznamování je celá řada a žádný scénář není nutně nejlepší nebo nejhorší. To propaguje i americká autorka známých podcastů The Heart, Kaitlin Prest, která se snaží rozbít stereotypní představy o romantických vztazích. Dobrá zpráva tedy je, že jít pod zmíněnou rozkvetlou třešeň rozhodně není podmínkou šťastného vztahu.



bottom of page