Ono jde v podstatě stále „jen“ o propracovaný marketing a pochopení moderních trendů, ale není pochyb o tom, jak moc internet ovlivnil politické kampaně. Na online image politiků se totiž upíná hodně pozornosti, a to stále častěji nejen u mladých voličů.
Statistiky mluví jasně, už v roce 2017 používala internet více než polovina celosvětové populace; za rok 2019 už jde o více než 4 miliardy pravidelných uživatelů.
Co spojuje Babiše a Trumpa?
Takovou masu lidí lze ovlivňovat, o což se samozřejmě pokouší řada nekalých hráčů – od států přes jednotlivé politiky až po hackerské skupiny. Některé země se tomu snaží bránit důraznou kontrolou a cenzurou (Čína by mohla vyprávět), jiné internet považují spíše za další kontrolní mechanismus demokracie. A jinde, jako třeba v případě arabského jara v Egyptě, dokonce mají přímý vliv na revoluce či přímo pád režimu.
S internetem v politice se třeba potýká také Indie. Ta při nepokojích, obzvláště v Kašmíru, internet vypíná často.
Nejde ale jen o takto přímé působení internetu; má i daleko méně nápadný, ovšem podobně vlivný účinek. Klíčová je digitální image politiků, to, co je běžně vidět na sociálních sítích, na fotkách a videích i to, co se k lidem vůbec dostane.
Průkopníkem a zároveň i velmi efektivním hráčem v této oblasti v České republice je bezpochyby Andrej Babiš. Využitím služeb schopného a zkušeného markeťáka, bývalého novináře a grafika Marka Prchala, dokáže šéf vládní strany ANO budovat takový mediální obraz, který vhodně působí na jeho voličskou základnu a zacházet s informacemi takovým způsobem, aby z nich vždy vyšel v tom nejpozitivnějším možném světle.
Tato fotografie agentury Reuters, která je dodnes hojně využívána v médiích, ukazuje, jak moc si Babiš váží svého šéfa PR.
Se stejným umem pracují politici s internetem a sociálními sítěmi i v jiných zemích. Jejich týmy marketingových poradců, autorů a správců jsou často masivní, čemuž odpovídá i propracovaná předvolební a povolební strategie.
Ač se Trump a Babiš bezpochyby notně odlišují - zatímco Babiš sází na zkušený tým profesionálů, tak Trump nejspíš tweetuje osobně - spojuje je to, že na svoje voliče dokáží zapůsobit tím způsobem, na který slyší. Metodologie se liší, ale výsledek je značně podobný. Zkoumat by do hloubky šlo i jednotlivé metody komunikace, které podobní vůdci národů využívají (a které jsou si leckdy skutečně podobné), politickou analýzu ale raději přenechme politologům a dalším odborníkům na toto téma.
Do Ruska i USA
Už roky je v této oblasti legendou ruský prezident Vladimir Putin, který si skrze kult osobnosti vybudoval velmi funkční image i ve světě internetu. Memy, které se s ním objevují na serverech typu 9GAG, bývají často poněkud nekritické a spíše podporující jeho budovaný mediální obraz. Obzvláště díky audiovizuálním materiálům, hlavně fotografiím a videím, dokáží Putinovi lidé dále zvyšovat popularitu dlouholetého lídra Ruské federace.
A samozřejmě, nelze opomenout Spojené státy americké. V nich se jako první prokázal trend, který je nyní rozšířený po celém světě a silně ovlivňuje veřejný diskurz i politické dění prakticky všude, kde se podstatná část voličů připojuje k internetu a sleduje média či sociální sítě.
Tedy, dezinformace.
Fake news nabývají v nelítostném a bezskrupulózním politickém boji obludných rozměrů. Projevují se nejen textově, ale i v rámci upravených fotografií nebo, a toho se do budoucna oprávněně obávejme, prostřednictvím deepfake videí: Montáží, které lze jen těžko odlišit od skutečného videa.
Skvělým příkladem jsou poslední volby amerického prezidenta, v nichž se objevila obvinění ze zahraniční propagandy, neetického chování sociálních sítí a vědomého šíření dezinformací médii. Nyní probíhají demokratické primárky a už brzy se dočkáme dalších prezidentských voleb: A, bohužel, nepochybně i dalších velkých dezinformačních kampaní.
Ale nejen to, uvidíme také velmi propracovaný mediální obraz, budovaný u některých kandidátů celé roky. Současný prezident Donald Trump se proslavil svými příspěvky na Twitteru, ale konkrétní „digitální strategii“ mají všichni vážní kandidáti. Dlouhodobě populární na sociálních sítích je nejlevicovější z kandidátů, Bernie Sanders, který patří mezi nejoblíbenější cíle memů. Nedávný screenshot z jeho videa, kde se v titulcích objevuje věta „I am once again asking for your financial support“ v tomto měsíci spolehlivě ovládl nejen americký internet.
Sanders ale umí pozornost skvěle využít. U mileniálu má nejvěrnější voličskou základnu.
Nenápadný, zato veleúspěšný základ mnoha memů. Zdroj: knowyourmeme
Bohatství a vliv proměňují internet v nabitou zbraň
Stejně jako v případě Andreje Babiše u nás v ČR mají ale i v USA v této oblasti výhodu kandidáti dvojího druhu: Ti, co jsou bohatí a ti, co mají vliv na média. Kromě Donalda Trumpa můžeme do této škatulky zařadit také potenciálního černého koně celých voleb: Miliardáře a mediálního magnáta Michaela Bloomberga.
Za digitální kampaně utrácí stovky milionů dolarů, platí si influencery a autory, pracuje s memy a samozřejmě se sociálními sítěmi.
Mediální impérium Bloomberga je navíc samo o sobě rozsáhlé, vlivné a velmi, velmi bohaté.
Čím dál častěji bude právě internet a sociální sítě tou nejdůležitější součástí voleb ve vyspělých zemích světa. Prozatím ještě dobře funguje objíždění vesnic a maloměst a osobního setkávání se s voliči; je ale jen otázkou času, než se tento trend obrátí a důležitější bude to, jakou image bude mít politik v očích internetové veřejnosti.
Samozřejmě, nejde jen o sociální sítě samotné; v jádru stojí hlavně rapidní šíření informací všeho druhu. „Co je psáno, to je dáno,“ neplatí už dlouho (kdy platilo, konec konců?), ale ještě nikdy nešlo zprávy, pravé či falešné, šířit tak rychle a tolika způsoby jako dnes.
Stojíme na prahu nové éry, v níž ztrácí hodnotu informace jako taková, a naopak nabývá na významu její šíření, dosah a konkrétní kontext, ve kterém bude vyložena. Přesně to už ti nejlepší (či nejhorší?) z moderní vlny populistických politiků úspěšně pochopili.
Ilustrační obrázky: Pixabay