Austrálie je velká země – ale nejen to, je také horká a suchá. Masivní požáry nejsou u protinožců neobvyklé, nicméně v takové škále jako nyní jsou přesto bezprecedentní.
A vzhledem k velkému mediálnímu pokryti události, spolu s mnoha iniciativami na sociálních sítích, se dezinformátoři rozhodli rychle jednat a situaci využít pro svoje vlastní účely.
Primární cíl? Ten se zdá po několika měsících pozorování jasný: Přesvědčit veřejnost, že na vině není změna klimatu.
Než se pustíme do analýzy dezinformací a povíme si o komplexním pozadí celé situace, uveďme si několik faktů o globálním oteplování a změně klimatu.
Zaprvé, a to je důležité, je úplně jedno, zda se na oteplování planety podílí člověk nebo ne. Přestože současné vědecké poznání prakticky jistě říká, že ano, není důležité, zda tomuto faktu věříte nebo ne. Důležité je, že oteplování skutečně probíhá, a to v míře vysoce neobvyklé. Ano: Změna klimatu je běžný jev, ale ne v tak krátkém časovém období, v jakém probíhá nyní.
I pokud zahodíme takový argument a podotkneme, že je něco takového přirozené (což není), pak to nic nemění na faktu, že je nutné jako lidstvo – jako celek, nikoliv na úrovni národů, ale na úrovni planety – s těmito změnami něco dělat. Jinak totiž hrozí globální katastrofa s takovými následky, které by daly připomenout postapokalyptická sci-fi díla.
A čím dříve, tím lépe – jinak bude brzy pozdě a svět by se musel uchýlit k radikálním a potenciálně obdobně devastujícím řešením, mezi které patří kontrolované geoinženýrství. Hraní si na boha s naší jedinou planetou není dobrý nápad.
Zdroj: Matthew Abbot / New York Times / Redux / Eyevine via BBC
Masivní pokrytí a neobvyklá soudržnost
Sociální sítě jsou momentálně plné různých kampaní na podporu Austrálie. Daří se vybírat stovky tisíc dolarů dolarů i jednotlivým influencerům na Instagramu – příkladem může být "instagramová modelka" Kaylen Ward, která slíbila, že každému, kdo přispěje na boj s požáry zašle své nahé fotky. Vybrala už přes milion dolarů.
Obdobným úspěchům se těší kampaně na Facebooku, v rámci nichž se daří získávat stovky milionů korun pro charity, které pomáhají financovat hašení požárů, zajišťují humanitární pomoc a následně umožní zemi zotavit se po ničivé přírodní katastrofě.
To má na jednu stranu krásné a pozitivní sdělení: Lidé umí držet pospolu a jsou ochotní a schopní přispět těm, co nemají štěstí, a stejně jako při dřívějších katastrofách se ukazuje, že si mezinárodní společenství umí pomoci.
Lidé se starají i o zvířata, například velké netopýry, kteří jsou v Austrálii ohrožení. O osiřelá mláďata se starají dobrovolníci, kterým charity a jednotlivci posílají potřebné finance a produkty, pomocí nichž se o zraněná a zmatená zvířata mohou starat. Přesto hrozí vymírání druhů; ač přesné informace nejsou k dispozici, je možné, že zemřelo už přes miliardu různých živočichů. O těžko uvěřitelném čísle informuje vícero médií. Pokud tomu tak skutečně je – a odhady odborníků napovídají, že číslo bude po skončení požárů přibližně odpovídat – jde o pohromu i pro ohrožená zvířata a celý australský biom. Kontinent je na ničivé požáry zvyklý, jak už jsme zmínili, nicméně dle hasičské služby Nového jižního Walesu jsou tyto jedny z nejhorších v zaznamenané historii kontinentu.
Hrozba požárů v podobné míře navíc bude hrozit stále častěji díky vzrůstajícím teplotám Austrálie – ta hraje spolu se suchem a vhodnými povětrnostními podmínkami prim ve vzniku a rozvoji ohně. Ale zpět k dezinformacím.
Horší je, že i u dobře smýšlejících jedinců se daří šířit dezinformační poselství. Někdy je to nevinné: Mapa požárů v Austrálii vytržená z kontextu nebo prosté neporozumění geografii.
V onom druhém případě jde hlavně o snahu ukázat, jak velká je šíře požárů. Některá média se pokusila lokace požárů vyobrazit tak, že vzala běžnou mapu Austrálie a dosadila ji do Evropy nebo Spojených států. To ale nejde tak snadno kvůli zkreslení velikosti na mapách. A pokud toto zrovna udělají správně, může být špatně rovnou všechno, jako na případu mapy ABC níže.
Kdo tohle pro ABC vytvořil? Mapa už je naštěstí smazána:
Některé mapy byly prostě špatně; ale zatímco od příspěvku na Twitteru lze něco takového pochopit, u mainstreamového média jde o neodpustitelný prohřešek. Další mapy, jako třeba mapa požárů od uživatele anthony_hearsey na Twitteru, nebyla správně pochopena, protože šlo jen o 3D vizualizaci míst, kde se ohně vyskytly, a to za delší časové období.
Oproti skutečným dezinformacím jde ale o relativně neškodné omyly. Požáry jsou i tak nelítostné a masivní, a jejich přeháněním nemají dezinformátoři čeho dosáhnout; jde tak předpokládat, že jde skutečně jen o pouhé nedorozumění. Nepříjemné, ale zde se jak média, tak uživatelé sami alespoň pokusili o rychlou nápravu, což je velmi dobře.
Žhářství? Ne, požáry jsou dílem přírody
Horší jsou lži, které jako první zaznamenal britský server The Guardian. Jeho redaktoři si povšimli, že se na sociálních sítích, primárně na Twitteru, rychle šíří zkazky o tom, že místo globálního oteplování a neobvyklých, extrémně vysokých teplot, mohou za požáry hlavně žháři.
Policie v jednom z nejvíce dotčených států Victoria přitom prohlásila, že neexistuje žádný důkaz, že by za požáry mohlo žhářství.
Nepravdivá informace říká, že 183 žhářů už bylo zatčeno od začátku prvních požárů. Tuto informaci sdílela nejen média extrémní a alternativní pravice, ale třeba také syn Donalda Trumpa. Je zcela lživá. Ze 183 žhářů mělo 43 pocházet ze státu Victoria. To se v podstatě sice potvrdilo – skutečně zde bylo 43 zatčených lidí podezřelých ze žhářství. Jenže statistika, ze kterého je číslo 43 převzato, se vztahovala do září 2019; se současnými požáry tak nemůže mít pražádnou souvislost.
Dalších 101 žhářů má pocházet z Queenslandu, rovněž významně postiženého požáry. Mluvčí policie v zemi ale sdělila, že číslo se týká vícero zločinů, nejen žhářství; a že navíc případy „žhářství“ se týkají i případů, kdy si kupříkladu skupinka lidé rozdělala malý oheň v oblasti, kde bylo zakázáno jakékoliv rozdělávání ohně a policie je pouze upozornila na porušení zákazu – a nemusela je ani pokutovat.
Statistiky státu New South Wales oproti tomu ukazují, že za vědomé založení požáru od začátku současné sezóny lesních požárů bylo potrestáno pouze 24; celkově ale článek mluví o 183 případech porušení zákona, a zřejmě z toho čísla dezinformátoři vychází. Většina trestů se však týkala pouze odhozeného nedopalku cigarety nebo porušení zákazu rozdělávat jakýkoliv oheň, nikoliv žhářství, které by mělo za následek další požáry vegetace.
Queenslandská policie uvádí 114 požárů z celkových 1068 založených lidmi (číslo žhářů bude navíc nižší, než počet požárů). Tento důležitý údaj většina médií nezmiňuje.
Obraz ze satelitu Aqua od NASA z aplikace NASA Worldview; do ní jsou superimponována data o detekci požárů, vyznačeny jsou klíčová města a místa Austrálie. Data jsou ze 7. prosince a ukazují tehdejší stav na východním pobřeží kontinentu. Mapka je sice méně dramatická, ale o to přesnější.
Mluvčí hasičů z Rural Fire Service uvedl pro server Sky News, že majoritu požárů započaly bouřky, tedy zásahy blesku; žhářství bylo podle něj „relativně malým“ zdrojem ohňů.
Je dobré uvést, že ano, žhářství je v suché Austrálii problém – ale v tomto případě rozhodně ne rozhodující, hlavní vliv zde drží příroda a dlouhé období velmi vysokých teplot. Informace je důležité nepodceňovat ani nepřeceňovat. Žhářství je součástí problému, jenže to je také horko, sucho a bouřky, které mají dohromady výrazně vyšší vliv.
Studie z dílny Queensland University of Technology navíc říká, že dezinformace o počtu žhářských útoků a jejich vlivu na sezónu lesních požárů velmi často sdílí boti a falešné účty. Timothy Graham prozkoumal obsah tweetu s tagem #arsonemergency na Twitteru, celkem šlo o 1 340 tweetů od 315 účtů.
Využitím nástroje na detekci botů odhalil, že počet účtů sdílející příspěvky s tímto hashtagem je podezřele vysoké; to samé se týkalo tagů #australiafire a #bushfireaustralia.
Na dezinformace upozornil i sám Twitter.
„Levicoví žháři“? Agenda je jasná okamžitě, jde o dezinformaci:
Vyvolat zmatek, znejistět veřejnost a přesvědčit přesvědčené
Připomeňme, že cílem dezinformací není nutně šíření lží nebo konkrétní agendy; stačí dostatečné zmatení čtenářů s mnoha protichůdnými nebo různé z kontextu vytrženými informacemi, které způsobí, že nikdo neví, co je pravda a dosadí si výsledné informace do svého vidění světa – ideálně takového, které je pro dezinformátory nejvhodnější, v tomto případě argument, že za požáry mohou žháři, nikoliv změna klimatu.
Další dezinformační kampaně mířící na australskou krizi se týkají tvrzení, že australská vláda celou krizi vytvořila za účelem „vyčištění prostoru pro vybudování vysokorychlostní železnice“ nebo že je za požáry zodpovědný Daeš. Obě tvrzení jsou zcela absurdní – díky čemuž naštěstí nejsou tak nebezpečné.
Co si z celé krize odnést? Smutnou skutečnost, že dezinformace tu s námi jsou a budou ještě na dlouho – a jejich přítomnost lze očekávat u každé události, která vyvolá mediální pozornost, a to i relativně menšinovou.
Zneužít se dá každá informace. Jediné řešení je využívat vícero zdrojů, číst názory ověřených a nezávislých médií a připouštět si, že náš světonázor může mnohdy ovlivňovat nejen naše vidění světa, ale také přijímání nových informací.
Austrálie se potýká s největší přírodní katastrofou za dlouhou dobu, a lidstvo jí může buď přisoudit žhářům, nebo ji vzít jako silné varování, že se změnou klimatu už je skutečně načase něco začít dělat.
Zdroje: